BPA (Bisfenol A): Nebezpečná látka našeho každodenního života

Bisfenol A (ve zkratce BPA) je v centru pozornosti již mnoho let, a to jak v chemickém průmyslu, tak i u vládních a nevládních organizací. Nezávislé vědecké studie z poslední doby nám ukazují, o jak nebezpečnou chemickou látku se jedná – látku, která má potenciál zvýšit riziko například rakoviny prsu u ještě nenarozených dětí.

Možná jste termín „bisfenol A“ nebo „BPA“ ještě neslyšeli, ovšem tuto chemickou látku znáte až moc dobře. BPA je všude. Je to jedna z nejběžnějších chemických látek, které jsme vystaveni každý den. Je ve všem od jídla a pití až po zubní výplně. Dostává se do našeho těla, kdykoli přijdeme do styku s určitými druhy plastů.

Co je vlastně BPA?

Bisfenol A neboli BPA je průmyslová chemická látka používaná k výrobě dvou běžných druhů umělých hmot: polykarbonátu a epoxidových pryskyřic.

Polykarbonát

je čirý, pevný a téměř nerozbitný plast. Používá se k výrobě různého spotřebního zboží jako jsou kojenecké a dětské lahve, sportovní vybavení, DVD, potravinové a nápojové obaly či vodovodní potrubí.

Epoxidové pryskyřice

se používají k potažení vnitřku kovových výrobků, jako jsou plechovky, konzervy či víčka od lahví. Důvodem je zamezení rezavění konzerv a úniku kovových sloučenin do potravin. Epoxidové pryskyřice obsahující BPA se také používají při výrobě termopapíru (speciální papír, potažený chemickými látkami, které při vystavení teplu mění barvu). Takový papír se používá například na účtenkách z obchodů.

Jaká jsou zdravotní rizika BPA?

Bisfenol A je syntetický estrogen, který napodobuje hormony našeho těla. Ukazuje se, že škodí i v malých dávkách. Existuje více než 100 nezávislých studií z celého světa, které ukazují, že bisfenol A může způsobovat celou řadu zdravotních problémů. Zde jsou některé jejich závěry:

Hladiny hormonů: studie ukazují, že BPA narušuje v těle normální hladiny hormonů a může narušit náš endokrinní systém, ohrožuje vývoj plodu, miminek a dětí.

Mozek a problémy s chováním: studie naznačují možné účinky BPA na mozek a změny chování u dětí.

Rakovina: některé studie prokázaly možnou souvislost mezi vystavením BPA a zvýšeným rizikem rakoviny později v životě. BPA navíc také zvyšuje odolnost vůči chemoterapii.

Srdce: další studie ukázaly, že dospělí s nejvyššími úrovněmi BPA v těle měli i vyšší výskyt srdečních problémů.

Další zdravotní důsledky: některé studie našly souvislost mezi vyšší koncentrací BPA v těle a výskytem určitých zdravotních problémů jako je obezita, cukrovka a další poruchy a nemoce.

Působení BPA začíná již v děloze

Odhaduje se, že v roce 2010 bylo na celém světě vyrobeno kolem 5 miliónů tun (tj. 5 000 000 000 kg) této chemikálie. BPA je součástí řady běžných spotřebních výrobků a vzhledem k tomu, že se jedná o nestabilní sloučeninu, z plastu se snadno uvolňuje do prostředí, které kontaminuje. Významné množství BPA bylo naměřeno v ovzduší, prachu v domácnosti, v řekách, v pitné vodě a potravinách.

Největší obavy odborníků vzbuzuje působení bisfenolu A na vyvíjející se plod v těhotenství a na zdraví novorozenců a malých dětí. Jejich organismus totiž nemá schopnost odstranit BPA z těla tak rychle jako organismus dospělých. Nedávné studie, spojující hodnoty BPA v těle dospělých pacientů s onemocněním srdce a cukrovkou, však vyvolává obavy o bezpečnost hodnot BPA i u dospělých.

Přítomnost bisfenolu A byla potvrzena v lidské moči, krvi, v mateřském mléce a dokonce i v tělech dosud nenarozených dětí, kam se dostává od matky pupečníkovou krví. EWG (Enviromental Working Group, USA) zjistila BPA v 9 z 10 vzorků pupečníkové krve novorozenců. Průmyslové znečištění touto chemikálií tak začíná u člověka již v období před narozením.

Vědci se domnívají, že největším zdrojem BPA pro lidské tělo jsou potraviny, do kterých se bisfenol A dostává z plastových obalů (jako jsou konzervy s epoxidovou výstelkou, plastové nádobí a lahve) a BPA se tak stává součástí naší stravy. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA (CDC 2009) dobrovolníci, kteří po dobu jednoho týdne pili studené nápoje z polykarbonátových lahví, zaznamenali 70 procentní nárůst koncentrací BPA v moči. Je však známo, že BPA se uvolňuje do potravin v mnohem větším množství při vyšších teplotách (teplé nápoje v plastových lahvích či jejich ohřívání).

V roce 2011 zase testy odhalily tuto chemikálii v 90% oblíbených konzerv, a to různých druhů, od zeleniny a polévek až po pivo. Ve stejném roce byla vědci z Harvardské školy veřejného zdraví (HSPH) v USA provedena zajímavá studie, kdy dobrovolníci jedli jednu porci polévky z konzervy denně po dobu pěti dnů. Koncentrace BPA v jejich moči vzrostly o více než 1 000 procent oproti stejnému období, kdy stejní dobrovolníci konzumovali polévku připravenou z čerstvých surovin (časopis JAMA, z 22.listopadu 2011). Tento příklad nám ukazuje, že i poměrně malý denní příjem jídla z konzerv je velkým zdrojem této toxické látky pro člověka.

Zákaz BPA v některých produktech

Seznam zdravotních rizik BPA neustále roste, takže lidé začali jednat. Nanejvýš znepokojující je, že děti jsou zasaženy v důležitých fázích růstu a vývoje, od prenatálního období až do rané dospělosti. Velmi závažné bylo zjištění přítomnosti BPA v mnoha plastových kojeneckých lahvích, odtud tato nebezpečná chemikálie uniká do mléka.

V roce 2008 se Kanada stala první zemí, která BPA v kojeneckých lahvích oficiálně zakázala. Následoval zákaz ve Francii a v Dánsku. V Connecticutu – jednom ze států USA - zašli ještě dále a v roce 2011 zakázali BPA jak v kojeneckých lahvích, tak i v dalších produktech. Zároveň by zde od roku 2015 měly být všechny pokladní účtenky bez obsahu BPA. Kalifornie - další ze států USA - v roce 2013 přidala bisfenol A na seznam látek, které jsou známé karcinogeny nebo narušitelé hormonální rovnováhy a vyžaduje napsané varování na všech výrobcích, jenž obsahují vyšší hodnoty BPA.

I Evropská komise uznala rizika, která BPA představuje pro dětský organismus, a nařídila od června 2011 zákaz prodeje kojeneckých lahví s obsahem BPA. Otázkou zůstává, zda je takovéto opatření dostatečné. Vždyť bisfenol A se stále nachází v mnoha dalších produktech pro děti (např. hračky, které děti s oblibou strkají do pusy) či v jiných výrobcích přicházejících do styku s potravinami. Většina z nás je tak vystavena BPA na denní bázi, aniž bychom o tom věděli.

Jak tedy snížit ohrožení vaší rodiny?

Eliminovat zcela kontakt s BPA je pro běžného člověka prakticky nemožné, ovšem můžeme se pokusit omezit vystavení této chemikálii ze známých zdrojů, především u rizikových skupin. Zde je několik rad, jak na to.

Konzervy

• Omezte zcela konzumaci potravin z konzerv, a to především v těhotenství a u dětí
• Místo konzerv nakupujte přednostně potraviny ve sklenicích nebo voskovaných papírových krabičkách

Nádoby z tvrdého plastu

BPA se v průběhu času může z plastu uvolňovat do potravin a nápojů, a to zejména, pokud jsou plasty zahřívány nebo se používají opakovaně po dlouhou dobu a plast se tak opotřebovává.

• Neohřívejte proto jídlo v mikrovlnné troubě v plastových nádobách
• Nemyjte plasty v myčce nádobí
• Nelijte horké tekutiny do plastových nádob
• Nepoužívejte opakovaně staré plastové kojenecké či jiné lahve, hrnky, nádobí a dózy na potraviny
• Pro opakované použití lahví na pití volte lahve z nerezu (pozor na hliníkové lahve, které jsou často uvnitř potažené tenkou vrstvou obsahující BPA)

Účtenky z obchodů

Chemikálie BPA se nám při manipulaci s účtenkou dostane na ruce nebo na potraviny. Podle EPA (Agentura na ochranu životního prostředí, USA) některé pokladní účtenky obsahují až dvojnásobek doporučeného maximálního denního limitu.

• Proto kdykoliv je to možné, účtenky v obchodě odmítněte
• Nikdy je nedávejte dětem na hraní
• Po manipulaci s účtenkami si vždy před přípravou a konzumací jídla umyjte ruce
• Nerecyklujte účtenky, rezidua BPA by kontaminovaly recyklovaný papír

Faktem dnešní moderní doby je, že toxiny jsou všude kolem nás a ne vždy je v naších silách se jim vyhýbat.