Pesticidy v potravinách

Pesticidy jsou toxické látky, které jsou vyrobeny s úmyslem zabít živé organismy - hmyz, rostliny a houby, které jsou považovány za škůdce. Problém je v tom, že když se na plodiny jednou aplikují, tak se natrvalo stávají jejich součástí. Pesticidy se tak nalézají v mnoha potravinách, které pravidelně jíme, ale třeba i v mateřském mléce, kde jich je 10 - 30krát více než v mléce kravském. Nejsou vidět, cítit, nemají žádnou chuť. Jsou ve vodě nerozpustné, a tak je nelze z potravin dobře omýt a ani je snadno eliminovat z našeho těla...

...a tak se v nás postupně hromadí

Naše děti se již rodí s pesticidy v těle - dostali je do vínku od své matky během vývoje plodu.

Otázkou je, jaké nebezpečí v našem těle opravdu přestavují.

Začněme statistikou

(autor a rok studie jsou vždy uvedeny v závorce)

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v USA (CDC) zjistilo přítomnost až 28 druhů pesticidů v krvi a moči 96% obyvatel ve věku starších 6 let (CDC 2009). Lidé jsou však pravděpodobně vystaveni mnohem většímu množství pesticidů, než současné studie uvádějí, neboť ne všechny pesticidy dokážeme změřit.

Druhým největším trhem s pesticidy po USA je Evropa.

Ve 49% ovoce, zeleniny a obilovin v EU bylo nalezeno celkem 338 druhů pesticidů z toho 319 v ovoci a zelenině a 93 druhů v obilninách. 34 různých druhů pesticidů bylo nalezeno ve zvířecích produktech (EFSA 2009).

Pět nejčastěji se vyskytujících pesticidů v EU je klasifikováno jako karcinogenních, mutagenních a toxických pro hormonální systém.

Imidacloprid – kontroverzní pesticid zakázaný ve Francii kvůli podezření ze způsobení úhynu včel – byl uveden mezi nejčasteji se vyskytujícími. Tento pesticid má neurotoxické účinky a působí na hmyz jak škodlivý, tak i užitečný. Úhyn včel má za následek sníženou úrodu ovoce a zeleniny, ale i třeba řepky, protože je nemá kdo opylit.

Pesticidy nezůstávají tam, kde jsou aplikovány, ale jsou od svého cíle dále přenášeny do vzduchu, vody a půdy. Kontaminují naše okolí a mohou otrávit ryby, ptáky a volně žijící zvěř. Vodní zdroje na celém světě obsahují měřitelné množství pesticidů.

Podle alarmující studie evropských vědců z roku 2011, která analyzovala údaje z povodí čtyř hlavních evropských řek, je zde 38% chemikálií přítomno v koncentracích, které by mohly mít vliv na živé organismy. Mezi 73 hlavními značišťujícími látkami byli zhruba dvě třetiny pesticidů.

Jenom čeští zemědělci aplikují na plodiny ročně přes 10 tisíc tun pesticidů.

Řada pesticidů zůstává ve svém okolí po dlouhou dobu od aplikace. Snad nejznámější pesticid, který považujeme za lidský karcinogen - DDT - se stále nalézá v české půdě, vodě i potravinách i 30 let poté, co byl zakázán. Jeho zbytky lze vysledovat i v dnešních živočišných produktech (mléko a mléčné výrobky), které pravidelně konzumujeme. Chemickou analýzou provedenou v roce 2004 byl tento pesticid zjištěn i v krvi tehdejšího ministra životního prostředí Libora Ambrozka.

Ukazuje se tedy, že pesticidy jsou mnohem větším problémem, než se dosud předpokládalo. K dispozici je rozsáhlý soubor důkazů, které prokazují, že pesticidy poškozují

• zdraví lidí, kteří s nimi pracují
• životní prostředí
• jsou toxické pro laboratorní zvířata

Co způsobují pesticidy v našem těle?

Zdravotní rizika pesticidů pro člověka byla stanovena nezávislými výzkumy vědců a lékařů po celém světě. Jak potvrdily různé mezinárodní vládní agentury, jednotlivé pesticidy byly spojeny s různými zdravotními problémy včetně

• Toxicity mozku a nervového systému
• Rakoviny
• Hormonálních poruch
• Podráždění kůže, očí a plic

Obzvláště zranitelnou skupinou jsou děti. Znepokojivé důkazy o toxicitě pesticidů u dětí vychází z dlouhodobých studií sledujících účinky insekticidů (pesticid používaný proti hmyzu), známých jako organofosfáty. Bylo prokázáno, že při vystavení těmto chemikáliím dochází u dětí k poškození nervové soustavy, což může mít i vliv na vývoj mozku.

V květnu 2010 zjistili vědci z Harvardské univerzity zvýšené riziko syndromu ADHD (porucha pozornosti) spojeného s hyperaktivitou u dětí, které jsou vystavené běžné úrovni organofosfátů (v běžných kontaminovaných potravinách).

Přestože došlo ke snížení množství používaných organofosfátových pesticidů v zemědělství a našich domovech, vědci z Emory univerzity v Atlantě oznámili, že malé děti jsou nadále vystaveni těmto pesticidům prostřednictvím jejich stravy (Lu 2008). Děti jedí více ovoce a zeleniny v poměru k jejich hmotnosti a jejich systémy jsou méně schopné se těchto chemikálií zbavit než je tomu u dospělého člověka. Úroveň pesticidů tak ve stravě u některých dětí překročila bezpečnou úroveň (NAS 1993).

Další tři epidemiologické studie zveřejněné v dubnu 2011 ukazují jasnou souvislost mezi vystavením matky organofosfátovým insekticidům během těhotenství a problémům v učení a pamětí dětí, které přetrvávají až do věku 6-9 let. Podívejme se blíže na jejich závěry.

Vědci na Columbia University dali do souvislosti nedostatky v IQ a operační paměti u sedmiletých dětí s vystavením pesticidu chloropyrifos v prenatálním období (tj. před narozením). Jeho užívání v pesticidech na hubení škůdců v domácnosti bylo v roce 2001 zakázáno (Rauh 2011). Děti jsou však nadále vystaveni organofosfátovým pesticidům u kontaminovaných běžných potravin (Lu 2008, 2010).
Vědci z Mt. Sinai Medical Center dali do souvislosti prenatální vystavení organofosfátovým pesticidům s poruchou uvažování u dětí (Engel 2011).
Vědci z University of California, Berkeley zjistili, že děti narozené ženám v zemědělské komunitě, které jsou ve vyšší míře vystaveny organofosfátům, měli nižší inteligenční skóre než děti narozené ženám, které jsou vystaveny nižším dávkám pesticidů (Bouchard 2011).

Pomohlo omezení pesticidů zlepšit bezpečnost potravin?

Evropská Unie schválila v roce 2008 novou legislativu, která sladila a stanovila maximální možná rezidua pesticidů (MRL) v potravinách a krmivech. Řada neziskových organizací (PAN Germany, Greenpeace) však považovala tuto úpravu za nedostatečnou a podařilo se jim prokázat, že i při dodržování těchto limitů hrozí zejména dětem akutní zdravotní riziko. V roce 2010 došlo ke snížení některých limitů zbytkových pesticidů, což byl krok správným směrem, ovšem je třeba pokračovat dál.

Málo známý je například efekt užití více druhů pesticidů najednou (tzv. koktejlový efekt). Většina potravin obsahuje více pesticidů a je velmi pravděpodobné, že jednotlivé chemikálie spolu reagují. V této oblasti však bylo zatím provedeno jen velmi málo výzkumu.

Navíc je třeba podotknout, že zatímco celosvětově se na plodiny aplikuje kolem 1350 druhů pesticidů, analyzovat zatím umíme pouze 600 druhů z nich. Vlády zemí tak nejsou technicky schopné odhalit více než polovinu všech používaných pesticidů (PAN Germany, 2008).

Dalším problémem je nelegální trh s pesticidy, který se v posledních letech v Evropě rozrůstá. Jedná se o pesticidy, které neprošly testy a mohou tak obsahovat nedovolené látky škodlivé pro naše zdraví. Velkoobchodníci nemají ani ponětí, že nakupují nepravé zboží, které obvykle nese označení významných výrobců. Odhady hovoří o tom, že v některých evropských zemích mohou být falešné pesticidy požívány až ve čtvrtině případů.

Které potraviny obsahují nejvíce pesticidů?

Ovoce a zelenina. Zhruba polovina testovaného ovoce a zeleniny obsahuje zbytkové pesticidy a 40 procent z nich má v sobě více druhů pesticidů.

Zatímco ovoce a zelenina vykazují nejvyšší kontaminaci, obiloviny a potraviny živočišného původu (maso, mléčné výrobky) jsou také významně kontaminovány. Tři čtvrtiny mléka a mléčných výrobků na českém trhu obsahují navíc zbytky DDT, nebezpečného pesticidu zakázaného u nás před více než třiceti lety, který však v prostředí přetrvává po mnoho let. Problém kontaminace se týká i kojeneckých výživ.

Podívejme se teď zblízka na nejkontaminovanější potraviny, tedy ovoce a zeleninu. V následující tabulce naleznete přehled těch druhů ovoce a zeleniny, které obsahují nejvíce pesticidů. Pomocí tohoto seznamu se tak můžete vyhnout těm druhům ovoce a zeleniny, které jsou nejvíce zasaženy pesticidy (viz. kroky popsané níže). Rozhodně je však třeba podotknout, že jíst konvenčně vypěstovanou produkci je lepší než nejíst ovoce a zeleninu vůbec.

Jak se můžeme chránit před pesticidy v našich potravinách?

Jezte bioprodukty

Bylo zjištěno, že u školních dětí bylo zatížení jejich těla organofosfátovými pesticidy nejvyšší v létě, kdy jedli nejvíce ovoce a zeleniny. Ale jen pět dní po přechodu na bio stravu byla jejich těla vpodstatě bez pesticidů (Lu 2006, 2008).

"Bio potravina" je označení pro potraviny produkované bez umělých chemikálií nebo hnojiv, genetického inženýrství a radiace. Pesticidy patří v ekologickém zemědělství k zakázaným látkám. Se škůdci ekologičtí zemědělci bojují přirozenými prostředky, stěží zde najdete velké plochy oseté jen jednou monokulturou, důsledně se dodržuje střídání osevních postupů. Na místo herbicidů se s plevely ekologičtí zemědělci vypořádávají především plením, péčí o plodiny nebo častějším sečením travních porostů, což znemožňuje vysemenění a další šíření nežádoucích plevelů. Když je nejhůř, může ekologický zemědělec sáhnout po schválených preparátech na přírodní bázi, jejichž účinnost však není tak plošná a razantní jako u pesticidů. Ochrana rostlin je v ekologickém zemědělství tak náročnější a tudíž nákladnější a v důsledku znamená vyšší ceny bioproduktů.

Je zřejmé, že bio produkty nejsou přístupné ani cenově dostupné pro každého, a tak výše zmíněná tabulka nám může pomoci učinit tu nejlepší a nejzdravější volbu ohledně ovoce a zeleniny. Studie ukazují, že lidé mohou snížit své vystavení pesticidům až o 90% jen tím, že se vyhnou nejkontaminovanějším druhům ovoce a zeleniny uvedeným v tabulce a nahradí je jejich bioverzí či méně kontaminovanými druhy. Pokud jde o maso a mléčné výrobky, pak je nejlepší konzumovat jen takové, které obsahují méně tuku, neboť to je to místo, kde se ve zvířatech pesticidy typicky ukládají. Kupujte nízkotučné mléčné výrobky a z masa odstraňte všechen tuk, než ho začnete vařit. Maso a mléčné výrobky jsou však zdrojem i dalších toxických látek, a tak i zde se vyplatí pokud možno investovat do bioproduktů (více zde).

Nejenomže je pro nás žádoucí snížit konzumaci pesticidů, ale nakupováním bioproduktů navíc podporujete ekologicky šetrné postupy, které minimalizují erozi půdy, přizpíváte k větší ochraně zdraví zemědělců a chráníte kvalitu vody a volně žijících zvířat.

Konvenční ovoce a zeleninu umyjte a oloupejte

Omytím a oloupáním můžete snížit množství pesticidů z povrchu plodiny. Je ale třeba si uvědomit, že řada látek se nachází uvnitř rostlin, protože na některé plodiny se pesticidy aplikují i mnohokrát za sezónu (např. na jablka až 15x ročně) a rostliny a plody tak absorbují pesticidy během růstu systematicky.

Pokud budete produkty loupat, což platí zejména u citrusových plodů, je důležité je předem dobře omýt, abyste při rozkrojení zabránili pesticidům a dalším látkám vniknout do konzumované části ovoce. Užitečný v tomto ohledu vám může být přípravek na mytí ovoce a zeleniny, který odstraňuje zbytky kontaminujících látek z jejich povrchu (např. VegiWash).

V USA testují všechny produkty tak, jak jsou typicky konzumované, tj. banány a citrusy jsou před testováním oloupány, borůvky a broskve jsou umyty atd. Zde je pro porovnání žebříček nejvíce kontaminovaného ovoce a zeleniny v USA.

Nejlepší, co můžete udělat, abyste se chránili před pesticidy, je jíst pestrou stravu, ovoce a zeleninu dobře omýt a/nebo oloupat, avšak především jíst biopotraviny, kdykoli je to možné.

Pesticidy jsou problémem nás všech. Pouze pokud bude co nejširší veřejnost informována, bude rozumět tomuto problému a bude trvat na jeho řešení, pak teprve se může něco začít měnit k lepšímu.